Půst jako cesta ke zdraví?

Postit se může člověk zdravý i nemocný. Pokud se však s něčím léčíte, máte zdravotní problémy nebo se necítíte dobře, v žádném případě to nedělejte bez konzultace s lékařem nebo shiatsu terapeutem. Dlouhý půst by také neměl být vaší první zkušeností s hladověním – daleko vhodnější je postupovat krok za krokem, tedy zkusit nejprve den, příště dva, tři, a pokud vám to sedne, po nějaké době lze vyzkoušet nejíst delší čas.

Následující text může posloužit jako vodítko těm, kdo jsou v zásadě zdraví a rádi by své zdraví dále upevnili, případně zvažují půst ze spirituálních důvodů. Není to velká věda :-)

Co je dobré vědět, když přemýšlím o půstu*?

*Půstem zde není myšlen bezmasý půst spojený s postním obdobím, nýbrž úplné hladovění, kdy pijeme pouze vodu.

Roční období – teoreticky se lze postit kdykoli, ideální čas je nicméně na konci zimy a začátku jara, kratší půsty lze dělat také na podzim (říjen).

Dostatek tekutin – během půstu je dobré zvýšit příjem čisté vody (neperlivé a nepříliš studené), aby se látky, kterých se tělo zbavuje, snadno dostaly ven. Vyhněte se kávě a černému či zelenému čaji.

Dostatek spánku – šidit spánek je při půstu ještě horší než v běžném režimu. Spěte dosyta, a pokud potřebujete, natáhněte se chvíli také během dne.

Omezit fyzickou aktivitu – procházka na čerstvém vzduchu či trocha jógy nebo protažení neuškodí. Nelze však doporučit náročné cvičení / práci – namísto spalování tuku by tělo muselo vyrábět energii z proteinů, což je pro něj snazší, a zbytečně byste přicházeli o svalovou hmotu. Je-li venku chladno, vezměte si o vrstvu víc než obvykle, abyste neprostydli – bez jídla nemáte k dispozici rychlé palivo na tělesné teplo a odbourávání zásob probíhá pomaleji.

Vyhýbat se stresu – půst během pracovně náročného období rozhodně není optimální; pokud je to jen trochu možné, vezměte si dovolenou nebo půst začněte v sobotu a je-li delší než dva dny, omezte své pracovní i jiné aktivity na nejnutnější minimum.

První 2-3 dny jsou nejtěžší – ačkoli se to nezdá, delší půst není náročnější než krátký. Po pár dnech si vaše tělo zvykne na nový režim a bude opět fungovat víceméně normálně. V prvních dnech se může objevit mírná bolest či motání hlavy, únava, zimomřivost či rozmrzelost. Intenzivnější bývá také pocit hladu, ten po dvou až třech dnech odezní.

S každým dalším půstem je to snazší – naše tělo si pamatuje situace, ve kterých se už v minulosti ocitlo, a jeho adaptační schopnost zvolna roste (podobně jako například při sportu). Půsty tedy začnou být postupem času stále snazší, zejména pokud je děláte v pravidelných intervalech či ve stejnou roční dobu.

Maximální délka – obecně se nedoporučuje překračovat hranici 40 dnů. Zdravému člověku obvykle úplně stačí 7-10denní půst.

Praktická příprava – není složitá, v zásadě stačí pamatovat na to, že je potřeba do půstu „vstoupit“ a zase z něj „vyjít“, protože naše tělo není na tlačítko. Jinými slovy to u delších půstů znamená alespoň den předem postupně snižovat množství jídla a stravu zlehčovat, třeba zvolit ovocno-zeleninový den (obsažená vláknina napomůže vyčištění střev); po dokončení půstu je vhodné začít jíst zvolna, třeba si dát trochu vařené rýže a napařované mrkve s kapkou citronové šťávy, přičemž množství první porce by mělo odpovídat cca 1/4-1/6 toho, co jíte běžně. Opravdu jen malinko. Množství jídla pak postupně zvyšovat a přidávat i potraviny, které jsou na strávení složitější. Detaily nejlépe vyladíte sami podle signálů svého těla, i k tomu se hodí začít kratšími půsty.

Mentální příprava – je stejně zásadní jako praktická příprava (ne-li důležitější) a má velký vliv na průběh a úspěšnost půstu. Budeme-li se na to dívat tak, že si hladověním pouze něco odříkáme, bude hodně těžké půstem projít. Pokud to však otočíme a zkusíme pohled z druhé strany (dělám to proto, abych se cítil/a líp a posílil/a své zdraví), bude to mnohem snazší. Opět je to podobné jako u sportu: někdy je potřeba se namáhat a zpotit, ale nakonec jsme za tento diskomfort odměněni nejen záplavou endorfinů, ale i zlepšením své kondice. Do velké míry je obtížnost půstu skutečně jen otázkou perspektivy.

Co mi půst přinese?

Úleva pro trávicí ústrojí – to za normálního režimu pracuje prakticky bez přestání, zejména při nevhodném stravování či přejídání jede stále na 120 %. Pauza je pro něj tedy velmi blahodárná, což poměrně brzy ucítíte jako úlevu a odlehčení.

Úbytek hmotnosti – je i při půstu velmi individuální a záleží na věku, celkové kondici, pohlaví a dalších faktorech. Výhodou delšího půstu je, že tělo, které již vyčerpalo zásoby glykogenu, začne spalovat zásoby tuku, a to i ty dobře uložené (například v orgánech), jichž bychom se jinak zbavovali těžko.

Detoxikace – tělo rovněž postupně stravuje různé nemocné buňky a „přeměňuje je v palivo“, aby doplnilo chybějící energii – v tom má půst skvělou omlazovací funkci. Nejvíce se to projeví na hlavní „čističce“ těla, tedy na játrech. Ale pročistí se i lymfa, krev, střeva, sliznice…

Změny ve vnímání – jsou samozřejmě individuální, většinou se však během půstu až překvapivě zvýrazní smysly, především čich a chuť, také myšlení je jasnější a pronikavější (což nutně neplatí o prvních třech dnech). Přichází pocit lehkosti na těle i duši.

Celkový restart – odlehčení fyzické i mentální, vyrovnání energie (zmizí propady během dne), může dojít též k vymizení zánětů, bolestí kloubů, bolestí zad, zlepšení stavu kůže a řadě dalších pozitivních změn. Půst aktivoval regenerační schopnosti těla, které se během něj mohou projevit a působit naplno.

Půst v případě vážných nemocí

Půst je možné využít (s různou mírou úspěšnosti) i u některých závažných onemocnění, například rakoviny, a to někdy i tam, kde konvenční léčba není úspěšná a lékaři nad pacientem takzvaně „zlomí hůl“. Po světě existují kliniky, kde s tím mají dobré výsledky (například True North Health) a publikovali na toto téma i různé studie. V takovém případě je nicméně vhodné, ba nutné podstoupit dlouhodobější půst přímo v podobném zdravotnickém zařízení, které je dobře diagnosticky vybavené, má zkušený personál a po celou dobu průběh půstu i zdravotní stav pacienta pečlivě monitoruje.