Moxování

Velmi dobrá technika pro ty, kdo mají v těle chlad, vlhko nebo trpí nedostatkem jangové energie. Nápomocná však může být také při chronické únavě či bolestech beder, které se zlepšují pohybem a zhoršují v chladném počasí. Hodí se tedy zejména v zimě – v létě a při přebytku horka v těle naopak vhodná není.

Moxování se týká především dvou jinových orgánů a s nimi spojených meridiánů: Ledvin a Sleziny. Pomocí moxy můžeme nahřívat například body Ledviny 1 či Slezina 6. Jejich lokalizaci, stejně jako správnou techniku moxování, je nejlepší probrat přímo s terapeutem zen shiatsu. Další oblastí vhodnou k moxování je podbřišek (body na Přední střední dráze). Velmi příjemné je také nahřívání středu břicha v oblasti pupíku (zóna Sleziny). Pomoci může při bolestech břicha, nadýmání a průjmech, zvlášť pokud se problémy zhoršují po studeném jídle či pití.

S úspěchem lze moxu využít rovněž u žen, které trpí silně bolestivou menstruací s tmavou krví (a mají modrofialový jazyk), protože moxa pomáhá i při stagnaci energie. Opatrnost při moxování je naopak nutná v těhotenství a také u starších lidí nebo osob s citlivou kůží. Děti zpravidla tuto techniku nepotřebují, protože jim jangová energie nechybí – v některých případech však má moxa smysl i zde, třeba když je dítě nachlazené nebo má stále problémy s nočním pomočováním.

K moxování se obvykle využívá pelyňková moxa (volná v sypké podobě či v podobě tyčinky), na trhu jsou však i moxy, které nekouří a mohou se hodit, jestliže například sdílíte domácnost s někým, komu je pelyněk nepříjemný. Improvizovat lze také s termoforem (plosky nohou) či hrnkem horkého čaje (na bříško).

Že bylo moxování vhodné a užitečné, lze snadno poznat z příjemných pocitů – teplo vydávané moxou proniká do hloubky, pozvedá náladu, zklidňuje. Je to podobné, jako když se po dlouhé zimě vyjdeme prohřát na sluníčko.