O zdravé stravě trochu jinak

Jedním z nejčastějších témat, které s klienty a klientkami rozebíráme a k němuž často směřují i jejich dotazy, je strava.

Zamyslet se nad tím, jak se stravuji, je zásadní především při problémech žaludku, slinivky a střev, z širšího hlediska však strava ovlivňuje všechny orgány a dráhy v těle, neboť každá naše buňka potřebuje správnou výživu, aby mohla žít a dobře fungovat.

O zdravé stravě toho bylo již napsáno velmi mnoho… V tomto příspěvku bych se rád zaměřil na dvě věci: jednak na problematičnost konceptu „zdravé stravy“ jako takového a jednak na různé návyky, které s naším stravováním bezprostředně souvisejí, ačkoli je často (jak mi znovu a znovu ukazují rozhovory s klienty) příliš nevnímáme.

KAŽDÝ ČLOVĚK JE JEDINEČNÝ A TATO SKUTEČNOST SE PROMÍTÁ I DO NAŠICH CHUTÍ, VZTAHU K JÍDLU A HLEDÁNÍ TOHO, CO JE PRÁVĚ PRO NÁS ZDRAVÉ A VHODNÉ. Svou roli v tom hraje věk (resp. fáze života), pohlaví, tělesná konstituce, způsob, jak funguje náš metabolismus, množství fyzické aktivity během dne, roční období, část světa, kde žijeme, některé prodělané nemoci a řada dalších faktorů.

Označit určitou dietu či způsob stravování jako „zaručené“ či „správné“ je proto vždy poněkud zavádějící, v horším případě jde o marketingový tah, který nás má přimět ke koupi nějakých produktů, zbavit nás pocitů studu či selhávání a konečně přinést vytoužené „řešení“. V lepším případě s námi obvykle autoři sdílejí způsob stravy, který se osvědčil jim a mají s ním sami dobré výsledky, což je sice eticky v pořádku, ale bohužel z toho vůbec nevyplývá, že tento způsob stravování bude optimální i pro nás.

Přitom je to vlastně jednoduché: STAČÍ NASLOUCHAT SVÉMU TĚLU, BÝT POZORNÝ A VNÍMAT, CO MI DĚLÁ DOBŘE A CO NE. Jíst co nejvíc vědomě. Nedržet se striktně žádných tabulek, ale vycházet z toho, že mé tělo a jeho potřeby se neustále mění. Nenutit mu nic násilím – tento přístup jde proti naší přirozenosti a nakonec bude příčinou toho, proč zvolenou dietu po čase vzdáme nebo se při ní i přes dílčí výsledky nebudeme cítit úplně dobře.

Zároveň s tím je ovšem nutné UČIT SE JEMNĚJI VNÍMAT TAKÉ SVÉ EMOCE a dokázat rozlišit, co je biologická potřeba těla a co stres, nervozita, frustrace, pocit viny a podobně. Právě tyto pocity často za nevhodným stravováním stojí – jídlem se jich snažíme zbavit nebo je nějak kompenzovat. Dobrým příkladem mohou být třeba sladkosti, kterými si potřebujeme „osladit život“ – tu a tam je samozřejmě v pořádku dát si něco na zub, děláme-li to však velmi často, je užitečné místo zákazu cukrovinek nasměrovat pozornost spíše k otázce, jaký život žiji a proč v něm chybí sladkost.

Je to celoživotní, dobrodružná cesta, právě tak jako sebepoznání. A stejně jako sebepoznání to není nic, co by se dalo lehce vyčíst v nějakém návodu či tabulce. To je dobré mít na paměti při každém setkání se „zázračnou“ novou dietou.

Další velmi důležitá věc, na niž se u stravy a dietních doporučení rovněž často zapomíná – že NEJDE JEN O TO, CO JÍM, ALE TAKÉ JAK.

I šetrně uvařený pokrm z biopotravin nám příliš neprospěje, jestliže jej zhltneme ve stresu, zlobíme se právě na partnera a nebo brouzdáme na sociálních sítích a pořádně ani nevnímáme, že něco jíme. Zde je pár otázek, které by si měli položit všichni, a zejména ti, kdo řeší nějaké zdravotní potíže spojené s trávením:

o   Jím v klidu, nebo ve spěchu?

o   Jím pravidelně, nebo to přes den šidím a nacpu se pak na noc?

o   Žvýkám jídlo důkladně, nebo spíš hltám?

o   Piji během dne dostatečně? (I trávicí šťávy a sliny jsou tekutiny…)

o   Pokud jím sám, soustředím se na jídlo, vnímám jeho vůni, barvy, chuť? Nebo si jako kulisu pustím televizi/rádio, čtu noviny, vyřizuji pracovní telefonáty…? Umím si jídlo užít, nebo pouze „tankuji palivo“?

o   Když jím s dalšími lidmi, je to v příjemné atmosféře – nebo se spíš hádáme či řešíme problémy? Nešlo by to vyřešit jindy?

o   Mám i chvíli na to jídlo zažít, nebo se s posledním soustem zvedám a vrhám se do dalších aktivit?

Tyto otázky v návodech na „zdravou stravu“ obvykle nenajdeme. Přesto jsou naše stravovací zvyky stejně zásadní jako kvalita potravin a mají obrovský vliv na to, kolik živin si tělo z jídla vezme. Stojí také za řadou trávicích obtíží, které se (opakovaně a marně) snažíme vyřešit změnou jídelníčku.

Namísto otázek, zda raději brokolici nebo párek, zda sacharidy ano, či ne (a je káva zdravá?), je tedy vždy lepší PODÍVAT SE NA ZPŮSOB, JAK VLASTNĚ ŽIJEME A JAKOU VÝŽIVU POTŘEBUJEME NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH (FYZICKÉ, EMOCIONÁLNÍ, SPIRITUÁLNÍ) K TOMU, ABYCHOM BYLI V HARMONII SAMI SE SEBOU A SVĚTEM KOLEM NÁS.

Není to vždy lehké, ale vždy to máme ve svých rukou. A to je rozhodně dobrá zpráva: nemusíme zoufat ani čekat, až nám někdo „něco poradí“.